Frauen im geteilten Deutschland

Frauen im geteilten Deutschland

Co jsou ženy, se dozvíme, až se jim přestane předepisovat, co mají být.

— Rosa Mayreder, rakouská spisovatelka
a aktivistka za ženská práva, 1858-1938



Ženy, společnost a proměna rolí:
stolení emancipace ve střední Evropě

Emancipace žen ve střední Evropě během 20. století byla výsledkem dlouhodobého vývoje, jehož kořeny sahají hluboko do 19. století. Již tehdy si mnohé ženy začaly uvědomovat své společenské postavení a aktivně usilovaly o přístup ke vzdělání, profesní seberealizaci a občanským právům. V českých zemích, Rakousku i Německu se objevují první ženské spolky, publicistky a reformátorky, které kladou základy pozdějšího hnutí za rovnost.

Ve 20. století se proces emancipace zrychluje pod vlivem válek, politických změn a modernizace společnosti. V Československu, Rakousku i Německu sehrály ženy klíčovou roli v poválečné obnově, ale jejich společenské postavení se lišilo podle politického systému. Zatímco v NDR byla ženská pracovní účast podporována státem, v SRN a Rakousku se tradiční rodinné modely udržely déle. V Československu byly ženy formálně zrovnoprávněny, ale často využívány jako nástroj ideologické propagandy.

Od 60. let se začínají prosazovat nové formy ženské angažovanosti – od kulturní tvorby přes vzdělávání až po politický aktivismus. Po roce 1989 se otevřel prostor pro svobodnější diskusi o genderových rolích, rovnosti a ženské identitě. Dnešní pohled na emancipaci žen ve střední Evropě je tak výsledkem historických zkušeností, kulturních rozdílů i společného úsilí o rovnost a respekt.



35. výročí od znovusjednocení Německa

35. výročí od znovu-
sjednocení Německa

Už více než tři desetiletí je rozdělení Německa minulostí. Přesto se stále setkáváme s mnoha klišé, která jsou připisována ženám z východního a západního Německa.

Západoněmecká žena bývá často popisována buď jako „puťka u plotny“, nebo jako nekompromisní kariéristka. Naproti tomu východoněmecká žena „zastane mužskou práci“ třeba v uhelném dole. Je označována za drsňačku, nebo také za krkavčí matku, protože dává své děti do jeslí. Západoněmecká žena používá genderově korektní jazyk, zatímco východoněmecká si s tím neví rady. Jednou je východoněmecká žena považována za poraženou, jindy za vítězku německého sjednocení. Seznam těchto stereotypů je dlouhý. Ačkoliv si často vzájemně odporují, všechny vycházejí z přesvědčení, že se přesně ví, jak „ta“ východoněmecká a „ta“ západoněmecká žena vlastně smýšlí.

Odkud se tyto stereotypy berou?
A co je na nich pravdy?

Výstava „Ženy v rozděleném Německu“ se snaží na tyto otázky odpovědět. Vydaná Spolkovou nadací pro vypořádání se s diktaturou SED a kurátorovaná Clarou Marz je příspěvkem k 35. výročí německého znovusjednocení. Na 20 plakátech jsou představeny rozdílné životní reality žen v Spolkové republice Německo a v Německé demokratické republice v 70. a 80. letech 20. století.

Dvě země,
jeden ženský hlas

Cílem výstavy je zviditelnit nejrůznější zkušenosti žen a ukázat jejich životní skutečnosti v obou německých státech – s důrazem na společné rysy i rozdíly.

Zároveň výstava klade otázku, zda ženy v obou státech, navzdory rozdílným politickým a společenským podmínkám, přece jen nespojovalo něco společného, a to společné úsilí o sebeurčení v systému utvářeném muži.

70. a 80. léta
v tehdejším Československu

Podobné otázky rezonovaly i v tehdejším Československu, kde socialistický režim deklaroval rovnost žen a mužů, podporoval zaměstnanost žen a budoval síť předškolních zařízení. Ženy byly aktivně zapojovány do pracovního procesu, často však bez odpovídajícího ulehčení domácích povinností. Přestože se na první pohled nabízela paralela s východoněmeckým modelem, realita byla mnohdy ambivalentní – mezi oficiální ideologií a každodenní zkušeností žen existoval výrazný rozdíl. I zde se ženy pohybovaly mezi očekáváním poslušnosti a touhou po sebeurčení.

Postavení žen ve společnosti je výsledkem dlouhého historického vývoje, který byl po staletí formován kulturními normami, náboženskými představami, právními omezeními i ekonomickými podmínkami. Od neviditelnosti v dějinách, přes boj za volební právo, přístup ke vzdělání a pracovnímu uplatnění, až po současné diskuse o rovnosti, reprezentaci a genderových rolích – ženská zkušenost je mnohovrstevnatá a často protikladná.

Ve 20. století se ženy staly aktivními účastnicemi společenských změn. V různých politických systémech – ať už demokratických, autoritářských či socialistických – se jejich role vyvíjela od tradičního modelu péče o rodinu k širšímu zapojení do veřejného života, práce, kultury i politiky. Přestože se podmínky lišily, společným jmenovatelem zůstávalo úsilí o větší míru autonomie, uznání a rovnosti.

Dnešní ženy žijí v době, kdy jsou historické stereotypy stále přítomné, ale zároveň podrobovány kritickému pohledu. Otázky rovnosti, genderové spravedlnosti, péče, práce a identity zůstávají aktuální. Výstava „Ženy v rozděleném Německu“ se zaměřuje na konkrétní historické období, které ukazuje, jak rozdílné politické a společenské kontexty formovaly ženské životy – a jak se tyto zkušenosti promítají do současnosti.

Tato výstava a série doprovodných akcí je pozváním k reflexi:

Co znamená být ženou v určité době a na určitém místě? Jaké příběhy byly slyšet – a jaké zůstaly skryté? A co se můžeme z minulosti naučit pro budoucnost?

35. výročí od znovusjednocení Německa

Výstava s bohatým doprovodným programem

Výstava je doplněna pestrým doprovodným programem, který nabízí hlubší pohled na téma ženské identity, historických zkušeností i současných výzev. Těšit se můžete na přednášky odbornic a odborníků z Česka, Německa i Rakouska, tematická filmová promítání, diskusní večery i inspirativní setkání s pamětnicemi.

Pojďme společně objevovat příběhy žen, známých i neznámých, které formovaly naši minulost i přítomnost. Hrdinky veřejného života i každodennosti – matky, sestry, manželky a dcery, jejichž síla často vyrůstala ze vzájemnosti a podpory v rodině i díky - či společenským podmínkám navzdory.



Program

Výstava Frauen im geteilten Deutschland
Goethe centrum JU
13. 10. 2025 – 30. 11. 2025
Prezentace výstavy, setkání s Clarou Marz, kurátorkou výstavy
Goethe centrum JU
23. 10. 2025 od 17.00 hodin
Filmová projekce pro školy "Z boží vůle ženou"
CineStar IGY České Budějovice
4. 11. 2025 od 09.00 hod
Přednáška: Jazyk, gender a obraz ženy ve společnosti
Goethe centrum JU
19. 11. 2025 od 17.30 hodin
Ženské osudy mezi systémem, společností a každodenností
Goethe centrum JU
20. 11. 2025 od 17.00 hodin
Znovu promlouvá odvaha: české vydání komiksu o Sophii Scholl
Goethe centrum JU
10. 12. 2025
Výstava Tropfen auf Stein / Kapky na kameni
Goethe-Institut Praha
10/2025 - 12/2025

Přizpůsobujeme se Vám na míru. Abychom v tom byli co možná nejlepší, potřebujeme Váš souhlas k využití jednotlivých cookies a předáním dat třetím stranám. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "OK".

OK

Nastavení cookie

Zde máte možnost povolit jednotlivé cookies podle Vašich preferencí.

Souhlasím se všemi