Inkluzivní jazyk

Inkluzivní jazyk není jen módní trend, je to nástroj, který mění způsob, jak přemýšlíme o společnosti. 

Když slova mají sílu

Inkluzivní jazyk v němčině je téma, které se v posledních letech hodně diskutuje, protože právě jazyk má obrovský vliv na to, jak vnímáme naši společnost, své role a vlastní identitu. Němčina je gramaticky genderovaná – podstatná jména mají rod (der, die, das), avšak tradičně se používá generické maskulinum. Ale takové vyjadřování může působit exkluzivně... Ženy a nebinární osoby pak nejsou „jazykově viditelné“.

Jak jazyk ovlivňuje naše myšlení, vztahy a společenské klima? Jak jazyk utváří naši realitu? Proč se právě němčina stala výchozím jazykem pro doporučení inkluzivního vyjadřování? Jak se tato doporučení uplatňují v praxi v němčině – a pro srovnání i v češtině?

Na tyto otázky odpoví Jana Valdrová, Ph.D., přední genderová lingvistka, která už třicet let otevírá téma jazykové rovnosti. Přijďte se inspirovat a zjistit, jak slova mění svět.

Těšíme se na Vás v Goethe centru JU ve středu, 19. 11. 2025 od 17.30 hodin.
Přednáška proběhne v češtině. Z důvodu omezené kapacity prosíme o předběžné přihlašování prostřednictvím našeho registračního formuláře. Děkujeme.

Inkluzivní jazyk

Inkluzivní jazyk je soubor doporučení, jak komunikovat s lidmi různých pohlaví a identit, propojovat je v jejich rozmanitosti, a tak vytvářet pozitivní klima ve společnosti. V češtině se používají jazyková doporučení, která na základě analýzy několika jazyků se zvláštním zřetelem k němčině sestavila právě Jana Valdrová a publikovala je poprvé v roce 2001. Při našem setkání se autorka bude zabývat otázkou, proč právě němčina byla výchozím jazykem, a také, proč, jak, kdy a kde se doporučení používají v němčině i v češtině. Kromě toho si ujasníme, jaké pragmatické důvody a jaký vlastní zájem mohou vést k otázce volby, zda nadále používat dosavadní způsob vyjadřování nebo jej změnit v duchu inkluzivního jazyka.

*Jana Valdrová, Ph.D. je významná genderová lingvistka. Je autorkou četných publikací na téma gender a jazyk a zejména knihy Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit (vyšla v letech 2018 a 2023, třetí vydání se připravuje). Velmi vyhledávaná je její metodika Inkluzivní vyjadřování (2023), dostupná z genderonline.cz. Na základě srovnávacích analýz několika jazyků jako první v české jazykovědě otevřela před třiceti lety problém sexistického používání češtiny, důsledků genericky míněného maskulina a počešťování příjmení cizinek pomocí – ová. Badatelka nabízí přednášky, workshopy, školení a semináře pro české univerzity, státní orgány a instituce, neziskové a nebinární organizace, pro Evropský parlament, Kancelář veřejného ochránce práv, pro HR týmy podniků s mezinárodní účastí. Na zakázku MPSV upravila katalog názvů profesí. Jako soudní znalkyně výrazně přispěla ke změně české matriční praxe.